Druhou červencovou neděli přijeli do Faunaparku dva klauni, aby pobavili dětské publikum. Děti se do jejich show zapojily, tančily na hezké písničky, komentovaly vystoupení, radovaly se z darovaných balónků.

Na klaunskou show v první půlce července přicházeli někteří návštěvníci do Faunaparku již půl hodiny před začátkem. Využili čas, aby se blíže seznámili s místními zvířátky, natrhali pro ně listy pampelišek a nakrmili je. Poprvé jsem si v areálu všiml stánku na cukrovou vatu a ledovou tříšť, jsem rád, že se aktivity našeho Faunaparku rozšiřují.

Herci při první písničce pozvali všechny děti před pódium. Měl jsem pocit, že od tohoto okamžiku se začal pomalu ztrácet zájem dospělých o dění na pódiu. Rodiče, kteří seděli vzadu na lavičkách, získali prostor pro sebe a věděli, že je o děti dobře postaráno. Dětské publikum od začátku představení naopak s klauny s chutí spolupracovalo.

Oba herci souboru pod názvem Klauni z Balónkova vyráběli v průběhu show různá zvířátka z nafukovacích balónků, třeba chobotnici, myš nebo pejska, které darovali dětským divákům. Dodrželi slib uvedený na pozvánce na akci a každé dítě potěšili darovaným zvířátkem.

Klauni se při svém představení částečně opírali o připravený program, většinu hry ale improvizovali v souhře s publikem. Líbila se mi jejich schopnost dětské diváky přesvědčit, aby se k zábavě přidali. Děti s velikým zájmem reagovaly, odpovídaly na dotazy, tančily a soutěžily o umělá zvířátka. Byly místy trochu neposlušné, možná až moc, klauny ale nijak nezaskočily.

Jedním z opěrných bodů programu byly autorské disko-popové písničky, které byly kvalitní a zároveň i adekvátní dětskému publiku. S přípravou hudby klaunům pomohl kamarád Roman Polanský. Muzika měla úderný a jasný rytmus, chytlavé melodie a hezká slova. Při většině skladeb děti tancovaly, takže si mohly užít menší tělocvik spojený s tancem – první písnička se jmenovala Rozcvička. Také mne zaujala píseň o medvědovi Ououou, která nebyla jako většina ostatních písní dětsky popová, byla spíše folk-rocková, bluesová.

Jedna píseň se věnovala návštěvě u zubaře, podporovala odvahu dětí překonat tento nepříjemný okamžik. Program byl výchovný a vzdělávací, herci vyprávěli o zoologické zahradě, snažili se děti seznámit s neobvyklým zvířetem – pelikánem. I přes výchovný aspekt to nebyla nuda, děti si zábavu klaunů užívaly. V jednom okamžik to společně vyjádřily hlasitým pokřikem.

Celou show sehráli dva klauni, klaun Chytrolín a jeho sestra Trumpetka. Trumpetka měla velmi stylový a osobitý projev, sympatický byl její krátký ostravský zobák. Místy byla trochu nešikovná, ale když jí praskl balónek, dokázala velice rychle reagovat. Možná by šlo její nešikovnosti využít jako součást zábavy.

Klaun Chytrolín byl zpočátku představení mezi dětmi, zapojoval je do pořadu, a podporoval svou kolegyni. V druhé části už takto nepůsobil a nechal významnou část zábavy na ni, navíc si do ní občas i rýpnul. Musím ocenit herečku, že to vše přecházela s úsměvem a nebrala to osobně. Já v její situaci bych se alespoň trochu bránil. Nebo tyto půtky patřily k představení? Možná jsem nepochopil záměr.

Je dobré, že ve Frýdku-Místku máme Faunapark. Areál ve městě, kam děti chodí do přírody, který navštěvují v rámci běžného školního roku i během prázdnin, po celý den – dopoledne, odpoledne i večer. Mohou se vyblbnout a také blíže poznat přírodu – na dřevěných informačních tabulích, nebo třeba při krmení malých zvířátek. Ve Frýdku-Místku neexistuje jiná organizace, která by byla zaměřena na environmentální výchovu.

Ve Faunaparku FM vystoupí balónkoví klauni zase 20. srpna, naposled v tomto roce. Herci nechtějí jenom pobavit, jezdí i potěšit smutné diváky. Pravidelně navštěvují dětská oddělení nemocnic a přináší radost nemocným pacientům.