Původem frýdecko-místecký hudebník a skladatel Tomáš Kočko se dlouhodobě zabývá kořeny moravského folklóru a starým slovanským, pohanským náboženstvím. Nejen svými písněmi popularizuje pohanství. Na neděli 18. června si pro zájemce připravil workshop, který spojoval stará náboženství a hudební tvorbu. Povídali jsme si o Slunovratu, jednom z největších svátků pohanských časů, a společně jsme secvičili vlastní úpravu jeho skladby. Seminář se konal v Třinci na Základní umělecké škole.
Pohanství
Workshop začal spontánně krátkým povídáním o žítkovských bohyních, o magii na hranici Moravy se Slovenskem. Tom zmínil, že v této oblasti kdysi prováděli buď milostnou magii, když si dívka chtěla k sobě lektvarem přivábit chlapce, nebo černou magii, když chtěli někomu uškodit. Provozovali takzvané černé mše – poprosili kněze z moravské strany, aby vykonal zádušní mši za živého člověka, kterému chtěli uškodit. Farář obřad nevěda vykonal a poté často našli dotyčného, jak v příkopě leží mrtvý.
Tomáš Kočko, v souladu se svou zálibou v religionistice, si povídal s účastníky workshopu o aktuálním pohanském svátku, o Slunovratu. Nebyla to nalévárna, nudná přednáška, ale společné povídání, kdy dal prostor všem účastníkům, aby pověděli, co o tématu ví. Letní slunovrat se slavil vždy v nejdelším dni a nejkratší noci v roce kolem 21. června. Mladí tehdy v noci intenzivně sexovali, což souviselo s plodností a úrodou. Dažboh, bůh slunce, byl na vrcholu své moci, po zbytek roku už jeho síla klesala a on postupně stárnul. Pozdější křesťané pak slavili nejdelší den jako svatojánskou noc.
Zaujalo mne vyprávění Toma o jeho poznání religionistiky. Hovořil o tom, jak funguje komparativní religionistika – navzájem se porovnávají historické prameny popisující stejné či podobné tradice různých národností. Tomáš Kočko není nekritický vůči aktuálně oblíbené podobě novopohanství – uvádí, že mnohé současné esoterické výklady původních evropských náboženství jsou nesmyslné.
Nicméně pokud byl kritický, mohl zájemce navést, kde získávat další kvalitní informace o pohanských náboženstvích, které nebudou poplatné dnešní oblibě esoteriky. Jestli třeba existuje nějaká komunita lidí, kteří svátky společně slaví, jestli se dají najít kvalitní webové stránky …
Hudba
Druhým rozměrem workshopu byla společná hudební tvorba. Společně jsme secvičili dvě skladby. První byla postavena výhradně na rytmu, rozvinula motivy skladby „Vyjdi vyjdi slunko.“
Druhou písní byl Svatojan, který je spojen právě se svátkem Slunovratu. Je to jedna z nejznámějších písní T. Kočka a já ji mám velmi rád. Pamatuji si, jak jsme ji zpívali při hodinách hudební výchovy na gymnáziu. Skladbu Tomáš vystavěl na složitém rytmu hraném šamanskými bubny. Doposud jsem se nesetkal s takovou hrou na šamanské bubny, tento nástroj jsem znal jako sólový v rukách „šamanů“ v rámci terapií.
Celý den jsme poznávali různé perkuse i tradiční nástroje, některé účastníci přinesli s sebou. Mezi melodickými či doprovodnými nástroji byla koncovka, kytara, housle, flétna, dudy. Hru na koncovku jsme si mohli vyzkoušet všichni v kolečku, mohli jsme si vybrat z pestré směsi perkusí. Tomáš ukázal, jak je možné dynamicky hrát na triangl. Naučil nás, jak se dá měnit dynamika skladby – změnou rytmu, střídavým zastavením jednotlivých nástrojů nebo zvyšováním či snižováním jejich hlasitosti.
Poznali jsme, jak se tvoří moderní populární hudba, Tomáš se snažil zapojit všechny a vzniklá hudba zněla skvěle. I já jsem měl své části, při kterých jsem zpíval, přestože to vůbec neumím. Na závěr jsme si poslechli nahrávku našeho provedení Svatojana, byla hezká.
Cílem workshopu bylo „secvičit jednu píseň rozvrstvenou do vícehlasu, rytmických struktur, recitativů a improvizací“. A to se podařilo, snad jen mohl dát průvodce workshopem více prostoru pro jamování, pro hudební improvizaci, třeba na bubínky, …
Pár dalších poznámek
Stejně jako byly pestré nástroje, kterými jsme vytvářeli muziku, byli pestří i účastníci. Od lidí, kteří se hudbou živí, hudbu studují či vyučují až po hudební laiky (jako jsem například já). Také pocházeli z různých koutů Moravy a Slezska.
Tomáš Kočko se v organizaci workshopu pohyboval jako ryba ve vodě. Přitom jeho práce nebyla do detailu připravená, byla hodně spontánní. Také se opřel o spolupráci s účastníky, nebyla to tedy one man show, ale zapojili se všichni. Celé setkání bylo hravé, prostor dostal také humor, Tomáš povyprávěl různé vtípky nebo zajímavosti.
Další práce Tomáše Kočka
Tomáš Kočko je jedním z nejvýraznějších hudebníků našeho města. Město je spojeno i se jmény jiných úspěšných hudebníků (Prouza, Mirai, David Stypka), ale podle mne je tvorba Toma nejoriginálnější. Uvedl, že workshopy už dělá nějakou dobu, ale že hudební workshop u příležitosti Letního slunovratu uspořádal poprvé. Workshopy bývaly dříve spojeny výhradně s Kračúnem, vánočním svátkem.
Pořadatelé chtěli účastníkům workshopu nabídnout tvořivé strávení dne a významné obohacení. Večer po akci se mi velmi hezky usínalo při poslechu Tomášových písních. Na závěr Tomáš pozval na další svůj workshop, který bude spojen s Kračúnem, bohužel bude ve Žďáru nad Sázavou. Že bych si udělal výlet?