Druhé uvedení inscenovaného čtení Krize majestátu smrti předvedl tým úspěšného Statického divadla z Frýdku-Místku v místním divadelním Klubu D.N.A. Hlavním autorem divadelního souboru je kulturní manažer Jakub Tichý, kterému se v divadelním světě velice daří. Hra měla dvě hlavní témata – tramping a loučení se šerifem, šéfem osady trampů.
Provedení hry bylo lehce alternativní. Bylo postaveno na vzpomínkáchmanželky zesnulého trampského šerifa a jeho příbězích z lesů. Jedináherečka Jana Klečková stála u pultíku a v průběhu hry předvedla velmikvalitní přednes čteného textu, plného příběhů šerifa. Dole pod pódiemseděli čtyři herci v roli trampů okolo rekvizity ohně a dramatizovalivyprávění herečky. Herec, který šéfa fanoušků trampingu hrál, byl taktrochu ve vedlejší roli, občas něco okomentoval.
V představení se objevil kontrast mezi vysokou uměleckou kulturou a tak trochu trampským undergroundem. Součástí textu na začátku i na konci byly zmínky o snobské podobě vysokého umění. Hlavní ženská postava hovořila o plese v pražské opeře, který měl v závěru osudu šerifa důležitou roli. Na
druhou stranu byl příběh plný undergroundové kultury, sexuálních narážek, tělesné nechutnosti (škrábání na koulích, čurání), ale třeba i přírody.
Vyprávění představilo spoustu aspektů trampingu. Trampování měl předchozí komunistický režim v nelibosti, proto byla tato subkultura jednou ze součástí undergroundového hnutí. Hra byla plná trampských příběhů, hovořila o subkultuře s humorem, nadsázkou. Herci vyprávěli o opuštěných trampských osadách, nad starými dokumenty vzpomínali na dřívější časy, přemýšleli o rozdílech mezi trampy a skauty (trampi jako skauti, kteří neradi dodržují přísná pravidla), nebo o nepsaném pravidlu zákazu sexu mezi trampy a trampkami, často porušovaném.
Odborné zdroje o alternativní kultuře za dob komunismu popisují silně patriarchální pozice v rámci undergroundu. Chováním šerifa vůči své ženě možná autor lehce nastínil myšlenku, že řečeno dnešní odbornou sociologickou terminologií, nebyl obecně přístup mániček vůči ženám úplně genderově korektní 😀 (viz například kniha Alternativní kultura Josefa Alana a kolektivu). Na závěr se divák dozví, jak se s problémem vypořádala již zmíněná hlavní hrdinka, manželka trampského šerifa.
Z divadla se mi asi nejvíce líbila hudební část. Emotivní a silně punkové táborákové písně (celé téma hry charakterizoval refrén jedné skladby Co chceš víc?) hráli na akustické kytary dva oblíbení frýdecko-místečtí folk – punkeři. Hrál a zpíval již zmíněný Jakub Tichý, který jako muzikant vystupuje převážně sám, a Ondřej Turoň, frontman již nehrající, ale osvědčené kapely Líheň. Jejich hudba skvěle doplňovala představení.
Vyprávění nepostupovalo chronologicky a děj i řeč postav představení skákaly napříč 20. stoletím a současností. Hovořili o založení prvních trampských souborů a také o trampech v osmdesátých letech. V závěru se na pódiu objevil messenger (posel) s cyklistickou helmou na hlavě, prvek současnosti.
Divadelní soubor Statické divadlo označil divadelní kritik Ladislav Vrchovský jako skupinu osvícených mužů, kterým nejsou lhostejné věci veřejné. Herci společně hrají od roku 2015. „Statické divadlo se může
pochlubit oceněním za nejlepší autorský text a nejlepší jevištní tvar na krajské přehlídce studentského a experimentálního divadla v Ostravě v roce 2016,“ napsal Ladislav Vrchovský.
D.N.A. je zajímavý divadelní prostor v prostorách bývalé frýdecko-místecké textilní továrny Slezan, původního hlavního průmyslového centra města. Pravidelně nabízí divadelní hry domácího souboru i hostujících divadel, stejně tak i koncerty. Stále se rozvíjí.