Jaromír Polášek, lektor a historik Muzea Beskyd, rád seznamuje občany Frýdku -Místku s historickými zajímavostmi našeho města. 2. ledna v roli průvodce provedl zájemce historickým Frýdkem, měl připravený kvalitní výklad plný nejrůznějších souvislostí. Zaměřil se mimo jiné na to, jak se v centru města slavil nejen Nový rok, ale i Vánoce. Přiblížil historické tradice, pranostiky a pohovořil o historii pohostinství. Neopomněl současné oslavy přelomu roku.

Pan Polášek podával informace napříč historií a udržoval rovnováhu mezi historií a současností. Uvedl, že šlechta neměla v minulých staletích zvyk slavit svátky konce roku na zámku, její příslušníci v této době pobývali na různých místech Evropy, třeba ve Vídni. Na začátku procházky přečetl místní novoroční modlitbu z 19. století, která i dnes zněla velmi aktuálně. Na komunistický režim zavzpomínal při zmínce o některých velmi ledových zimách v novodobé historii. Upozornil na novou tradici, na vánoční výzdobu několika menších stromečků před hlavní budovou magistrátu, která je dílem dětí ze základních škol.

Posluchače zaujal i střípky ze svého života. Vzpomínal na chvíle, kdy jako dítě sjížděl na sáňkách kopeček pod magistrátem, a jak tamní sousedky protestovaly. Vyprávěl, jak on sám se svou ženou slavili Silvestr 2023 (například místo alkoholu pili zdravou vodu z pramene v Hájku).

Pověděl o několika lokálních tradicích. Posluchače zaujal vyprávěním o soutěžním běhu žen od zámku ke kašně uprostřed zámeckého náměstí. Žena, která vyhrála, získala kožich, i některé další ženy v pořadí získaly odměnu. Pan Polášek inspirován jinými městy v okolí se rozhodl zavést v našem městě novou hezkou tradici – stavění betlémů za okny v přízemí.

Zmínil se i o lidových pranostikách, které souvisejí s aktuálním obdobím. Letošní rok by měl být podle teploty, větru i podle způsobu, jakým padaly listy, dobrý, bohatý a úspěšný. Jiná lokální pranostika zase říká, že rok bude takový, jací lidé přijdou na Nový rok do našeho domu nebo do jeho největší blízkosti.

Přednáška se týkala období adventu, Vánoc a přelomu roku, ale pan Polášek občas zmínil i skutečnosti, které nesouvisí s tímto obdobím. Například hovořil o místních budovách, cukrárnách a pivovarech. Zmínil se o panu Monckovi, který měl židovské kořeny a ve Frýdku před spoustou let úspěšně podnikal, i o panu Langovi, proslaveném místním výtvarníkovi. Vyprávěl o domech, které byly na náměstí, popsal sídla Frýdeckého magistrátu.

Možná bych průvodci trochu vytknul, že akci nepojal jako delší procházku městem, s návštěvou zajímavých zákoutí a výhledů v novoročním Frýdku. Podobně, jako když nám na závěr ukázal sochu svatého Antonína u kostela Sv. Jana, která se bude v letošním roce rekonstruovat.

Pan Polášek je velký odborník a zároveň fanoušek místní historie. Má důležitou schopnost, kterou asi potřebuje každý historik – zapamatovat si obrovské množství dat a informací o minulosti a zajímavě je předat dále.

Ocenil jsem hluboké znalosti pana průvodce, bylo znát, že má velmi rád tradice. Myslím, že skvěle ukázal, jak užitečné a ověřené jsou konzervativní hodnoty a jak je proto důležité i dnes je dodržovat. Je super, že se Muzeum Beskyd snaží probudit zájem veřejnosti o historii města. Byl jsem na takové vycházce poprvé a těším se na další podobné akce.